Děti se nejlépe učí ve hře, a hra na provoz je jednou z nejlepších. Stačí kousek hladkého klidného povrchu, třeba nádvoří, hřiště nebo prázdná parkovací plocha, a pár kousků křídy. Nemusíte nic kupovat ani vymýšlet složité pomůcky. Z obyčejného asfaltu se pak stane celé městečko s ulicemi, křižovatkami, přechody, zastávkou a domečky. Děti tomu propadnou a při hře se učí věci, které se jim v běžném provozu vysvětlují jen těžko.
Městečko z křídy
Nejprve nakreslete cesty. Dlouhá silnice, kruhový objezd, křižovatka ve tvaru písmene T, cesta k obchodu a zastávka autobusu. Nechte děti, ať vymýšlejí, co v městečku chybí, a ať dokreslují domy, stromy a přechody. Kreslení samo je zábava a děti si při něm zafixují, jak cesty vypadají shora. Až bude hotovo, můžete začít hrát.
Rozdělte si role. Jedno dítě jede na kole nebo koloběžce, další jde pěšky, dospělý hraje auto s kartonovým volantem. Zkoušejte, jak se dívat na křižovatku, jak dát znamení, jak zastavit a jak počkat. Vyrobte si z papíru semafor nebo značky, ať je hra pestřejší. Střídejte se v rolích, aby každý zažil, jaké je to být cyklistou, chodcem i řidičem.
Prostřednictvím hry se děti učí vcítit se do druhých. Když dítě hraje řidiče, zjistí, že vidí míň, než by čekalo, a že cyklistu snadno přehlédne. Když je chodcem, pochopí, jak se cítí ten, kdo přechází. Povídejte si o tom po hře a ptejte se, co je překvapilo. Děti často řeknou překvapivě moudré věci. Vymyslete si také vlastní jednoduchá pravidla hry, aby všichni věděli, jak hra probíhá.
Hra nemusí trvat dlouho. Několik kol, malá odměna a pak odpočinek. Při dalším setkání můžete něco změnit, třeba přidat nový přechod, nebo si zahrát ve chvíli, kdy je křída jinak vidět. Křídové městečko smyje déšť a příště nakreslíte nové. Dodržujte pravidla, která platí tam, kde jezdíte na kole, a využijte poznatky ze hry na skutečných cestách. Hra zůstane v paměti déle než mnohé rady.
